Báseň č. 1

… tančím se Zemí pevně srostlý,

hluboce v ní zabořen,

už mě přešlo si jen hrát,

rozhodl jsem se jí celý dát,

se vším všudy…

..nikdo Ti nenapoví kroky,

tohle musíš odinprovizovat sám,

intuitivně,

dej do toho celé srdce,

tam najdeš sama sebe celého nahého až na kost,

nemusíš se bát,

jen tanči,

krok za krokem volně jak pták…

..tančím a zpívám,

a pozoruji svou erozi těla,

šupinku za šupinkou,

myšlenku za myšlenkou,

až ze mě nezůstane vůbec nic,

a to je to nejvíc…

..zbyl jen tanec s písničkou nekonečnou,

moment za momentem a za momentem se stává novým momentem,

je to krása být hnutím nestálým,

být rozvibrován zvukem odvěké písně,

jak životodárné a rodostné,

zpívat a tančit,

jen být…

Poem No. 2

… dancing strongly bound to Earth,

Sunk in her deeply,

No longer just a game,

Have given myself to her fully…

… the steps won’t be shown to you by no one,

It’s your own improvisation,

Intuition,

Pour your heart in it,

That’s where you will find yourself naked to the bone,

You don’t have to be scared,

Just dance,

Step by step, free as a bird…

dancing and singing,

watching my body erode,

scale by scale,

thought by thought,

until there is nothing left of me,

where I find myself the most…

… only a dance left with never-ending song,

Moment chasing moment and the other becomes the new one,

The beauty of becoming infinite,

Vibrating by the sound of ancient song,

How life-giving and happy,

Dancing and singing,

Just being…

Překlad:  Eva Pardoe

Báseň č. 1

..namíchal jsem směs labdana, nardu, jatamansi a palo santa….

a prohlédl jsem zrcadlo,

obřadným je mi každičký moment jako teplo slunečního paprsku v sychravém dni, přetékám vděčností za každý dotek molekuly oné vůně,

ten vjem je široký a hluboký, je neohraničený, pulsuje ve mně, cítím jak proudí a vyzařuje ven, uklidňuje, hřeje a dává radost všem,

lidem i nelidem,

a před tím než v podobě houbové spory ku hvězdám na cestu se dám, několik bobů mocného kakaa ochutnám…

a nato už jen s hvězdami tančím…

tančím a tančím…

ve zvuku pra-tónu se vlním,

s vibrací sou-zním,

až s realitou krásy smrti se setkám a ve zmizelém odrazu zrcadla stanu se bezmezným…

Poem No. 1

.. I mixed some labdanum, nardostachys, jatamansi and palo santo…

And saw through the looking glass,

each little moment is a ceremony, each moment like the warmth of a sun ray on a grim day, overflown with gratitude for every molecule of its scent,

the feeling is wide and deep, no boundaries to be found, it has its pulse inside me, I feel it flowing, bursting out, calming, warming and giving pleasure to all,

human and not,

and before I start on my journey to the stars as a fungal spore, I will taste a few beans of powerful cocoa…

and soon I just dance with the stars…

dancing and dancing…

I move in the primordial tone…

I resonate with the vibrations…

Until I meet the beautiful reality of death and become infinite in the disappearing image in the mirror…

Překlad:  Eva Pardoe