Báseň č. 17

…Svět vzal mě za ruku, přímo do očí mi pohlédl a zasypal mě slaností

svých slz, topíme se, když na sebe takhle hledíme, topíme se, poslední

zbytky naděje v tomhle moři lovíme, hluboko v nás ji nacházíme, rybu

nesmrtelnou, vírou živou, dýše, je pravdou a jistě bez újmy propluje

touto lživou dobou, hloubš s celým hejnem spojuje se, na povrch

vyplout připravuje se…s úsměvem, s úsměvem a ruku v ruce s tímto

krásným Světem….topíme se, vírou věčnou živi.

Poem No. 17

…The world took me by the hand, looked into my eye and showered me with the saltiness

of its tears, drowning when we look at each other like this, drowning, the last

remnants of hope in this sea, we find it deep within us, an immortal fish,

 alive with faith, breathing, it is true and will surely sail unscathed

through these deceitful times, connecting with the whole school, preparing to

rise to the surface… with a smile, with a smile and hand in hand with this

beautiful world… we are drowning, alive with eternal faith.

Překlad:  Eva Pardoe