25. 12. 2016

Od včera zpět v Aucklandu. Byl jsem na vánočním večírku doma u Moniky a Graema. Bylo tam 18 lidí, z toho tak 5 Čechů. Bylo to milý. Dobrý jídlo. Udělal jsem výjimku a snědl jsem burger a steak. Doufám, že
hamaka tu bude opravdu do středy. Auckland už mě neba. Obzvlášť dneska o 1. vánočním svátku. Všechno zavřeno a mrtvo. Chce se mi toulat po přírodě a po NZ všeobecně. Musim stejně zařídit nějakou administrativu v Berlíně a v Čechách, tak to zejtra sfouknu.

27. 12. 2016

Dva fenomény na dormitory pokojích v hostelu: chrápání a zvuk zipu. Chrápání ještě jde, ve smyslu že jde jen těžko ovlivnit. Ale otvírání a zavírání zipu u báglu ovlivnit jde. Lidi otevřou a zavřou ten samej zip během 1 minuty i 5x a více. A k tomu ještě v tý kapse je šustící pytlík, z kterýho potřebujou něco vyndat, a jako na potvoru tam opět něco zapomenou, tak opět otvírají a zavírají a šustí. A když se to spojí na 12-ti lůžkovým pokoji, tak už je to pěknej orchester. Akorát že jim to nikdy neladí a nedá se to poslouchat. Do toho ty basy chrápání a buchot dveří. No není to úplná symfonie. Kdyby lidi sladili pohyby a ujasnili si, co v batohu potřebujou, a že do koupelny je třeba jít jen jednou, tak by se to i dalo poslouchat. Příprava je
základ! Rozepnu, vyndám, upotřebim, zandám, zapnu, odcházim. Chrápači nechť se převalí na druhý bok a já nebudu muset spát se sluchátkama v uších.

28. 12. 2016

Nikdo nebyl doma. Hamaka nedoručena. Tak snad už opravdu zejtra. Začíná to tu bejt opravdu dlouhý. Ale aspoň plánuju a zjisťuju. Už bych mohl dělat guida po Aucklandu. Dneska jsem byl i na free tour.
Ještě mě tak napadá, že jsem se ptal jednoho rikšáka, jak to tu chodí. Platí (za nájem rikši) 200 NZD tejdně. Což je nehorázná pálka. Jinak dělaj tak kolem 2 kil denně, teda o víkendu. Přes tejden ani ne. Těšim
se ven z Aucklandu. Pomalu se zase seznamuju sám se sebou. Zdaji se mi sny s lidma z dětství. Víc a víc si se uvědomuju.