Báseň č. 1

..namíchal jsem směs labdana, nardu, jatamansi a palo santa….

a prohlédl jsem zrcadlo,

obřadným je mi každičký moment jako teplo slunečního paprsku v sychravém dni, přetékám vděčností za každý dotek molekuly oné vůně,

ten vjem je široký a hluboký, je neohraničený, pulsuje ve mně, cítím jak proudí a vyzařuje ven, uklidňuje, hřeje a dává radost všem,

lidem i nelidem,

a před tím než v podobě houbové spory ku hvězdám na cestu se dám, několik bobů mocného kakaa ochutnám…

a nato už jen s hvězdami tančím…

tančím a tančím…

ve zvuku pra-tónu se vlním,

s vibrací sou-zním,

až s realitou krásy smrti se setkám a ve zmizelém odrazu zrcadla stanu se bezmezným…

Poem No. 1

.. I mixed some labdanum, nardostachys, jatamansi and palo santo…

And saw through the looking glass,

each little moment is a ceremony, each moment like the warmth of a sun ray on a grim day, overflown with gratitude for every molecule of its scent,

the feeling is wide and deep, no boundaries to be found, it has its pulse inside me, I feel it flowing, bursting out, calming, warming and giving pleasure to all,

human and not,

and before I start on my journey to the stars as a fungal spore, I will taste a few beans of powerful cocoa…

and soon I just dance with the stars…

dancing and dancing…

I move in the primordial tone…

I resonate with the vibrations…

Until I meet the beautiful reality of death and become infinite in the disappearing image in the mirror…

Překlad:  Eva Pardoe